Pro předškoláky

Pro předškoláky

Vážení rodiče, zákonní zástupci a budoucí prvňáčci,

vzhledem k epidemiologické situaci jsme pro vás připravili Virtuální prohlídku naší školy, kterou naleznete na www.zsdobris.cz.
Součástí předzápisového období bývá každý rok také schůzka s vedením školy.
V současné situaci uspořádáme schůzku on-line. Vaše dotazy nám můžete pokládat prostřednictvím dotazníku
https://forms.gle/PihfDa9gS8yDLrjG7 a my na ně budeme odpovídat při on-line setkání
30. března od 16:00 do 17:00 hodin.
Odkaz na on-line setkání v Google Meet:  https://meet.google.com/nyz-dzzr-tpu

 

Další informace

Školní zralost

Zahájení školní docházky je pro každé dítě významným životním mezníkem. Dle našich zákonů se musí k zápisu do základní školy dostavit všechny děti, které v daném roce k 31. srpnu dovrší šest let věku. Věk však není jediným kritériem zaručujícím dítěti úspěšný start ve škole. Způsobilost dítěte pro zahájení školní docházky (školní zralost, připravenost) znamená dosažení takového stupně vývoje, který dítěti umožňuje úspěšně se adaptovat na školní prostředí a se zdarem si osvojovat školní znalosti a dovednosti.

Krom zralosti rozumové, která občas bývá nadhodnocována, je pro dobrý start budoucího prvňáčka velmi významná i jeho zralost osobnostní a sociální. Dítě musí být schopné bez problémů zvládnout odloučení od rodičů, zapojit se do kolektivu vrstevníků, spolupracovat s nimi, umět se podřídit i přiměřeně prosadit, zvládnout případný neúspěch. Dítě nastupující do první třídy musí být schopné reagovat na pokyny cizího dospělého, udržet pozornost u úkolu, umět si práci naplánovat, mít snahu úkol dokončit, běžně užívat společenské návyky (pozdrav, prosba, poděkování, omluva), zvládat základní hygienické návyky (samostatné používání WC, umytí rukou, samostatnost v používání kapesníku), samostatně se převléknout, zavázat tkaničky, zapnout knoflíky a zip. Prvňáček by měl být i dostatečně tělesně zdatný a obratný, neměl by bývat často nemocný.

Po stránce rozumového vývoje by dítě nastupující do školy nemělo být výrazně pod průměrem. K praktickým schopnostem a dovednostem prvňáka patří dostatečně rozvinutá jemná motorika a grafomotorika. Dítě by mělo správně držet tužku, být schopné nakreslit jednoduchý obrázek na dané téma (domeček, auto, lidská postava…), napodobit základní geometrické obrazce. Dítě by mělo mít přiměřeně rozvinuté zrakové vnímání, umět postřehovat i drobné detaily na obrázcích (najít podobnosti a rozdíly, rozlišit zrcadlově obrácené tvary…). Poslechem by dítě mělo určit první a poslední písmeno ve slově, umět rytmizovat (vytleskat) básničku. Dítě má mít vytvořenou základní početní představu, umět napočítat do pěti. Velmi důležitá je kvalita řečového projevu a správná výslovnost. Dítě by mělo být schopné slovy vyjádřit své myšlenky, povyprávět jednoduchý příběh, popsat obrázek.

Krom výše uvedených požadavků na vyzrálost a schopnosti dítěte bývá jedním z důvodů případného odložení školní docházky aktuální adaptačně náročná situace v rodině – narození sourozence, stěhování, úmrtí blízkého člověka, rozchod rodičů a podobně.

Možnosti dalšího rozvoje předškoláka do doby zahájení povinné školní docházky 

Budeme mít školáka (ke stažení v PDF)

Krátký souhrn činností, kterým bychom se měli věnovat před nástupem do 1. třídy

1. Po dítěti vyžadujeme jasnou a přesnou výslovnost

2. Vedeme dítě k tomu, aby klidně a pozorně naslouchalo předčítání pohádek

3. Vyžadujeme, aby dítě ihned vhodně reagovalo na zadaný úkol / rozkaz a důsledně sledujeme, jak jej vykonává

4. Soustředíme dítě na vykonávanou práci a nedovolíme mu, aby se zabývalo vedlejšími věcmi / činnostmi

5. Zvykáme dítě na to, aby denně plnilo drobné úkoly při domácí práci

6. Zvykáme dítě na to, aby dohrálo započatou hru, dokončilo započatou práci

7. Vedeme je k tomu, aby po hře uklidilo hračky, pastelky atd., po jídle své nádobí a příbory

8. Vedeme je k tomu, aby při hře či procházce si všímalo zvířat, květin, aby umělo pozorovat změny kolem sebe

9. Učíme je pozdravit, poprosit, poděkovat

10. Navykneme je, aby ve stejnou hodinu vstávalo, jedlo, chodilo spát (přibližně 10 hodin denně)

11. Naučíme je jméno a příjmení a adresu, kde bydlí jména jeho rodičů a sourozenců

12. Naučíme je samo se obléknout a převléknout do cvičebního úboru a zavázet si tkaničky u bot

13. Učíme je poznávat barvy, kreslit pastelkami, malovat vodovkami, střihat z papíru

14. Učíme se společně zazpívat písničky, přednést básničky, říkanky

5. Učíme dítě připravit si jednoduchou svačinu, umýt si před jídlem ruce, zajít si na záchod

Zvládne-li vaše dítě před nástupem do školy všechny tyto věci, nemusíte mít obavy ze školy. Naopak je velký předpoklad, že ho škola zaujme a že bude dychtit po nových poznatcích.

Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dětí

1. Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu – já vás jenom zkouším.

2. Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději, cítím se bezpečnější.

3. Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.

4. Nedělejte ze mne menšího než jsem. Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako velký.

5. Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mne působí. když se mnou  promluvíte v klidu a v soukromí.

6. Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy, nabourává to můj smysl pro hodnoty.

7. Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rádo. Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, kterou se cítím ohrožen.

8. Nechraňte mě před všemi následky mého jednání. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.

9. Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.

10. Nesekýrujte mě. Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat mrtvého brouka.

11. Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.

12. Nezapomínejte, že se vždycky nedokážu vyjádřit tak, jak bych chtěl. Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.

13. Nepokoušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach a pak lžu.

14. Nebuďte nedůslední, to mě pak úplně mate.

15. Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když někdy dělám hrozné věci.

16. Nesmějte se a neříkejte, že můj strach a mé obavy jsou hlouposti.. Pro mne jsou hrozivě skutečné a hodně pro mne znamená, že se mi snažíte porozumět.

17. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.

18. Nikdy si nemyslete, že je pod vaší důstojnost se mi omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.

19. Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je těžké se mnou držet krok, ale prosím -  snažte se.

20. Nezapomeňte, že nemohu vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění, ale to vám snad ani nemusím říkat, že ne.